Nic se nevzpírá podrobnému zkoumání tak urputně jako běžné věci každodenního života, které se skrývají ve světle klamné a zavádějící důvěrné známosti. Aby je bylo možné pozorně prozkoumat, je třeba je nejdříve vytrhnout z této každodenní rutiny: to, co je zdánlivé známé, se musí stát neznámým. A přesně o to se Zygmunt Bauman v těchto 44 dopisech pokusil: každý z dopisů vypravuje příběh převzatý z běžného života, ale tak, aby se ukázaly mimořádné aspekty, jež bychom jinak měli tendenci přehlédnout.
Poutavé, objevné, znepokojivé – takové jsou dopisy Zygmunta Baumana, analytika našeho moderního tekutého světa, které psal v letech 2008 až 2009 pro čtenáře jednoho italského časopisu.
Zygmunt Bauman (1925‒2017) patří k nejvýznamnějším a také k nejznámějším sociálním vědcům naší doby. Je autorem řady zásadních knih o modernitě, holocaustu a postmoderním životním způsobu.
U nás je znám z překladů svých knih již od 60. let, od poloviny 90. let u nás začaly jeho překlady vycházet znovu: od Úvah o postmoderní době (Sociologické nakladatelství /SLON/ 1995) po Tekutý život (Pulchra, 2021) jich vyšlo více než 20, mnohé opakovaně.